Jak mraky, co se vpíjí do akátů,
jak vítr pod kabát,
tak se já schovám před dravci,
před všemi vrahy dětství v nás.
Jak láska s cizím pánem,
jak na západním vlaku stát
Jak cosi v nás co zlomeno jest
tak sám tam v poli budu stát.
A není co je
a
nebude co bylo.
Nezlomní se třesou na slunci
a
nešetrní pláčou potají.
Co je to v nás,
že oněmím zas.
Co je to v nás,
že zemřu zas.
Co je to v nás tak kruté
že až pláču.
Co je to v nás
že
nezbývá nám lásky čas.