Jak slova do mysli, jak mraky do hor – do Tebe se zaklesnu. Dolehnu až vše zapadne – klik. Vše bude správné a spravedlivé. Jen hranice vzdouvá se a plamenem ohýbá. Oheň utopíme v temnotě noci. Nad pahorky Prahy poletíme do dáli. Dva tryskáči s čárou žíznivou. Až stromy se ohnou a okna zadrnčí. V dáli jen padlé slunce a my omlazeni oddáme se bílým mrakům nad Petřínem. Toulat se oblohou a nic nemít. Nic nechtít. Bez touhy poznání. Jen tak…