Propíchán sluncem podzimním.
Zraněná srdce i zadky zatrpklé,
stažené tváře i ramena.
Prokřehlý rytíř chvěje se zimou
a
dusí dotčením.
Barevné stromy kolem
podzim roztáčí.
Víly jsou stlačené do hlubin
spadaného listí.
Studánky nad ránem
pancířem ledu obalené
červená jablka leží pod mezí.
Podzim a zima zápolí.
Teď slunce ještě bojuje než zemře
v závějích podzimu
Rychle si užít utrhnout co je nemožné a zakázané
Běží další život
Krása a nechuť – smrt
černý Kohout
bílé oblázky,
krev, sperma
Noc