Prochází stále ve stínu kostela s vůní zvonu zkušeného.
Klobouk a šála jak staří chasidé.
Dědek!
Ještě ho můžeš občas potkat.
Šourá se po štadtlu
od kavárny k cukrárně
a zpět.
V zahrádce na náměstí opře své stíny o piano mistra Jana.
Vousy jsou ulepené v konečcích.
Z roztřepených kalhot teče mu láska jak ledová tříšť ze stánku na rohu.
Teče a ukapává když jede na kole.
Opět z něj prýští touha – jak burčák podzimní.
Husté, lepivé štěstí na stole vášně.
Od kašny k zámku je dálka odklapaná hůlkou s hlavou stříbrnou.
Čipera s vůlí análu.
Křepčeni nedospělé vášně.
Vanilka a karamel.
S malou sušenkou.