I slunce venku mi lže
a já vím, že tam prší.
Je tma a na ní je deska kamenná.
Moře v dálce mi lže – modře blýskavé.
Vím, že je černé, nekonečné,
plné krakenů.
Plné krve.
Plné mrtvol dávných mořeplavců.
Vítr mi lže
je plný spórů lepry.
Není to vánek křídel motýlých.
Lže mi i láska,
lžou mi brouci.
Lžou i žáby.
Srny, jeleni i želvy.
Není to pravda.
Jsem sám a natvrdo.