Monsignor odmítá cestu donikam
odmítá cokoliv,
co by
je rozrušilo.
Cokoliv, co by jej mohlo zklamat.
V noci i přes den
v
dešti i větru
sedí na stolci u krbu –
deku v kolenou.
Civí a třese se
nic krásy nesnese.
Na jaře není problém se sbalit
a ven vyjít.
Ale teď v zimě?
Ve sněhu?!?
Hnis a odříkání.
Není to k životu.
Je to jen zoufalství.
Je to jen k pláči.
Posune si stolec
se skřípěním
blíže plameni
a
doleje si sklenici
horkého vína.