Po krk v řece touhy snažím se plavat bez kruhu.
Tlustý hošík – puchýřky praskaj ze spálených zad.
Neznám temné proudy a Ty mi mapu nedáváš.
Ve vášni klopýtám bahnem u břehu.
Neznám však hloubku a padám do bažin.
Mangrovy vzdechů mne nutí se chytat kořenů.
A říční ptáci si ze mne tropí žert.
Bez kruhu a křidélek nelze plavat v bystřině lásky.
Bez lodi neumím rozpoznat lsti mi nastražené.
Nebyl jsem zrozen pro klam a vády.
Neznám jazyk domorodých žen.
Jen dolů po proudu se nesu a snažím se držet hlavu nad vodou.
Snažím se plavat jak mne to učili.
Snažím se najít pevné dno.
Umdlévám a opouští mne síly.
Pozdravuj moře,
napij se na mne v přístavu.