Rošťačka na procházce
potkala svébytného
starce.
Pod stromem stál a hleděl do nebe.
A kolem nich jen sviští andělé.
A cinkají na vyřazené zvonky kol.
A ona hledí do výše.
A on se dívá do dáli.
A ona kývá plaše
a i on kývá.
Mají jasno a rošťačí až dodnes.
Jestli neumřeli.
Klimakteriu navzdory.