Poklička

Motýl šeptá víle z údolí:

Jen jsem Ti chtěl říct,
víš,
jen ti musím říct…

Zamyslí se a mikne tykadly:

Neboj se mne,
vílo,
nekoušu.
Vypařím se jak rosa z letní louky.
Odletím za oblaka
za horu Říp.

Prostě se neboj,
jsem koťátko.